Lidé přestávají věřit ve spravedlnost. Utvrzují je v tom dlouhé rozhodovací lhůty soudů i nákladnost soudního řízení. Naštěstí však stále existují způsoby, jak se spravedlnosti efektivně dovolat. Patří mezi ně zejména rozhodčí řízení (arbitráž) a mediace. Mediace je vynikajícím prostředkem pro řešení konfliktů. Jde o dobrovolný postup stran, který vychází z jejich přání ukončit spor v přátelské atmosféře na základě oboustranně přijatelného konsenzu. Vyjednávání aktivně koriguje třetí osoba: mediátor. Tento de facto nezávislý manažer přináší do problému odborný náhled zvenčí. Usiluje o vyřešení situace, nikoliv o vítězství ve vedeném řízení. Narozdíl od rozhodce nedisponuje pravomocí k vydání závazného rozhodnutí, nemá ani pravomoc donucovací. Úspěchem tak je uzavření mediační dohody, která tvoří nový výchozí bod spolupráce znesvářených stran. Rozhodčí řízení (známé i jako arbitráž) je mimosoudní metoda projednávání a rozhodování majetkových sporů mezi stranami. V ČR tento postup upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Na jeho základě se strany mohou dohodnout, že jejich spory nebudou řešit soudy, ale nezávislý soukromoprávní subjekt zakotvený v rozhodčí smlouvě. Ze zákona také vyplývá, že rozhodčí řízení umožňuje řešit prakticky všechny majetkové spory z různých právních oblastí. Výjimku představují kauzy související s insolvenčním řízení či výkonu rozhodnutí a exekucí. Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě stejné právní účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je též soudně vykonatelné. Připravované legislativní změny na základě průlomových judikátů dotýkajících se neplatnosti rozhodčích doložek popřípadě jmenování rozhodců ad hoc. Některá média i politici dlouhodobě vedou kampaň zaměřenou proti rozhodčímu řízení – konkrétně proti rozhodčím doložkám ve spotřebitelských úvěrech. Podstata věci se však nachází zcela jinde. Problém netkví v samotných doložkách (ty ještě nikdy nikoho do insolvence nepřivedly a rozhodčí centra ani rozhodčí soudy logicky nemohou žádnému subjektu zakázat využívání doložek), ale v politice úvěrových firem (nestandardní výše sankcí při nesplácení úvěru apod.).

Další – a obvykle opomíjený – problém pak představuje finanční negramotnost většiny Čechů, kteří si často půjčují bez rozmyslu, nezjistí si potřebné informace a končí tak v pasti úvěrového kolotoče. Cílem přednášky ,je seznámit veřejnost s jinou možností řešení majetkových sporů něž cestou soudní a tak přinést větší orientaci v oblasti alternativního řešení majetkových sporů právě s ohledem vysvětlení vhodnosti či nevhodnosti řešit spory jinak než cestou soudní.